EDITORIAL
Pojem design, tak jak je poněkud ve zjednodušené podobě chápán širokou veřejností, vyvolává představu vnějšího vzhledu, tvaru a formy předmětů, výrobků, strojů, nástrojů, interiérových prvků či prvků veřejného prostoru. Přitom však toto z angličtiny převzaté slovo má v originále daleko širší význam – znamená totiž „návrh” či „navrhovat” v nejobecnější rovině. Není divu, že se dříve u nás častěji používalo slovo návrhář před současným pojmem designér. V zahraničí je tedy designér chápán především jako koncepční kreativní tvůrce užitých, prostorových a estetických hodnot navrhovaného díla. Není pouhým následným „stylistou” předem navrženého díla, není tím, kdo dílo završuje dotvořením „kabátu”, jak je tomu často v naší praxi, nýbrž v nejvyspělejších zemích bývá naopak tím, kdo stojí v samém počátku koncepce díla. Zde je zřejmá určitá paralela s rolí architekta. Schopnost vytvářet vize do budoucnosti, vnímání prostorových vztahů, kombinace technického a výtvarného citu – to jsou zřetelné přesahy s principy architektonické tvorby.
Je logické, že se České vysoké učení technické v Praze rozhodlo reagovat na tento dlouhodobý tvůrčí proces z vyspělých zemí založením zcela nového programu DESIGN s názvem studijního oboru PRŮMYSLOVÝ DESIGN na půdě Fakulty architektury, která je jeho nositelem. S tradičním studijním oborem Architektura a urbanismus je Průmyslový design propojen řadou teoretických předmětů, naopak některé technické disciplíny zajišťují pro tento obor špičkoví specialisté z Fakulty strojní a Fakulty dopravní.
Studijní obor Průmyslový design byl na Fakultě architektury akreditován jak pro tříletý bakalářský stupeň, tak pro následný dvouletý magisterský stupeň. První studenti byli přijati před třemi roky, což znamená, že na konci letního semestru roku 2012 dokončí tento obor první bakaláři. Základ praktické výuky probíhá, stejně jako na celé Fakultě architektury, formou práce v jednotlivých specializovaných ateliérech. V nabídce jsou čtyři ateliéry. Jedním z nich – Ateliér výtvarné tvorby prof. Mariána Karla – musí projít všichni studenti s cílem rozvíjení volné prostorové výtvarné tvorby, což je nedílná součást odborných schopností každého designéra nebo architekta. Další tři Ateliéry průmyslového designu, po základní společné průpravě studentů v 1. ročníku, nabízení již od 2. ročníku různou tématickou orientaci v návaznosti na profesní zaměření jejich vedoucích.
Pevně věřím, že si noví absolventi oboru Průmyslový design z ČVUT najdou své „místo na slunci”. Solidní základ technicko-uměleckého univerzitního vzdělání na ČVUT mají bezpochyby šanci získat, avšak stejně jako v každém jiném oboru bude pro úspěšnost jednotlivých absolventů rozhodující míra osobního nasazení, neutuchajícího zájmu a potěšení tvořit něco nového.
