Tecnicall® - čtvrtletník Českého vysokého učení technického v Praze

Planina Nazka očima dronu

Zkoumání vodohospodářských staveb zvaných „puquíos“ v oblasti mystické planiny Nazka bylo předmětem německo–české expedice Peru 2016, kterou v loňském roce uskutečnili výzkumníci z HTW Dresden a Fakulty stavební ČVUT v Praze na základě smlouvy o spolupráci.

Poblíž města Nazka se na pláni, která je zázračně chráněna před vlivy pravidelných epizod El-Niňo, nacházejí tisíce geoglyfů – linií, trapezoidů a plošných obrazců či kreseb zvířat. Ty byly zhotoveny zřejmě k různým účelům v předkolumbovské době, jako nejpravděpodobnější se uvádí kultura Nazka (100 př. n. l. až 800 n. l.) a kultura Paracas (650 př. n. l. až 150 n. l.). Geoglyfy, jejich dokumentace a ověřování astronomické, vodohospodářské, kultovní či ryze technické teorie jejich vzniku, byly zkoumány minulými německými či německo-českými expedicemi v dlouhých dvaceti letech výzkumů (FSv ČVUT od roku 2004). Za tuto dobu bylo nashromážděno mnoho cenných materiálů nejen z planiny Nazka, ale i z různých jiných částí Peru, které je archeologickými památkami v pacifické pobřežní oblasti hojně pokryto. Linie a geoglyfy Nazka a Pampas de Jumana jsou od roku 1994 na seznamu světového dědictví UNESCO, jsou proslulé a hojně navštěvované turisty z celého světa a obdivované z vyhlídkových věží či pomocí malých letadel z blízkého letiště (vstup na planinu je přísně zakázán). V okolí je ale mnoho dalších významných objektů, které leží ve stínu známých geoglyfů; jsou to jednak méně známé geoglyfy v oblasti města Palpy, petroglyfy – skalní rytiny nebo další objekty, jakými jsou rozpadající se haciendy a barokní kostely ze španělské doby. Zcela na kraji zájmu jsou vodohospodářské stavby zvané „puquíos“, kterých je v Peru mnoho. V okolí města Nazky jich je objevených, restaurovaných funkčních či zanikajících na osmdesát. Jedná se o podpovrchové mnohasetmetrové štoly ve zvodnělé vrstvě v hloubce několika metrů s lokálními přístupy formou kolmých studní. Jejich boky bývají zpevněné pracně srovnanými balvany v podobě spiralovitých nebo pravoúhlých chodníčků, svažujících se až k vlastnímu otvoru do štoly, kterou teče voda. Některé puquíos jsou v podobě štol se studněmi, některé jako otevřené kanály s koncovou jímkou (cocha). Doba vzniku není přesně známa, jejich původ byl spojen s klimatickými změnami kolem roku 400 n. l., kdy došlo k dramatickému vysychání celé lokality. Zásobování vodou se proto stalo zásadní podmínkou pro přežití celé kultury. Byly stavěny unikátní vodohospodářské stavby, jejichž zakládání muselo být spojeno s pokročilými znalosti stavebními i geologickými.

Řada puquíos je funkční dodnes. Tři významné stavby v blízkém okolí města Nazky jsou restaurované a přístupné turistům jako atrakce, jejich podrobná dokumentace, technický i geologický popis však nejsou na dnešní úrovni. Další desítky jsou na tom mnohem hůře, přestože jejich výzkum probíhá nemnoha odborníky z celého světa. Problémem je poměrně malý zájem návštěvníků, odlehlost některých staveb a nedostatek financí včetně jejich udržitelnosti. V zásadě se jedná o technickou památku. Z tohoto důvodu byly hlavním tématem poslední expedice právě dokumentační práce týkající se zejména „puquíos“. Využity byly jednoduché metody GNSS a dále sofistikovaný systém RPAS (remotely piloted aircraft system, lidově zvavý dron). Malý okřídlený dron byl vybaven RGB a infračervenou kamerou, ovládán byl z běžného notebooku pomocí radiomodemu a software pro plánování snímkového letu.

Na pěti vybraných lokalitách bylo provedeno snímkování dané oblasti, výsledkem je ortofoto, tematické mapy a přesný digitální model povrchu. Data bude nutno ještě delší dobu analyzovat, ale je jasné, že využití dronů právě pro tyto účely je velmi přínosné, zlevňuje a urychluje podrobnou dokumentaci.

Obdobně byl zkoumán i známější geoglyf „Pista“ poblíž města Palpy, na kterém byl prováděn výzkum již v průběhu minulých expedic. Od 16. října tohoto roku se v prostorách atria Fakulty stavební ČVUT uskuteční výstava, která bude dokumentovat dvacet let výzkumů v Peru s naší účastí.


prof. Dr. Ing. KAREL PAVELKA

pavelka@fsv.cvut.cz

Jeden z mnoha akvaduktů, zvaných puquíos; jedná se o podpovrchovou vodohospodářskou stavbu s přístupem k vodě formou jednotlivých studní se zpevněnými boky a spirálovitým
vstupem. Dokumentace byla prováděna pomocí dronu s RGB a infračervenou kamerou.
Jeden z mnoha akvaduktů, zvaných puquíos; jedná se o podpovrchovou vodohospodářskou stavbu s přístupem k vodě formou jednotlivých studní se zpevněnými boky a spirálovitým
vstupem. Dokumentace byla prováděna pomocí dronu s RGB a infračervenou kamerou.

Jeden z mnoha akvaduktů, zvaných puquíos; jedná se o podpovrchovou vodohospodářskou stavbu s přístupem k vodě formou jednotlivých studní se zpevněnými boky a spirálovitým vstupem. Dokumentace byla prováděna pomocí dronu s RGB a infračervenou kamerou.