TecniCall® - časopis Českého vysokého učení technického v Praze

Terapie onkologických onemocnění

Kdy se dočkáme úspěšného vyléčení všech onkologických pacientů? Jakými metodami toho dosáhneme? Ačkoliv cesta k úspěchu bude ještě dlouhá a komplikovaná, můžeme odvážně tvrdit, že je jen otázkou času. Na Katedře jaderné chemie FJFI ČVUT se kromě jiných oblastí zabýváme výzkumem využití nanomateriálů jako perspektivních nosičů radionuklidů pro nukleární medicínu.

Onkologická onemocnění se žel týkají čím dál většího počtu pacientů a v současné době jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Podle informací Státního zdravotního ústavu umírá v důsledku onkologických onemocnění v ČR ročně více než 27 tisíc osob, což představuje 23 % z celkové úmrtnosti.

Ač zatím neumíme úspěšně vyléčit všechna onkologická onemocnění, u některých je úspěšnost léčby a celková prognóza příznivá (např. u některých typů leukémie). U agresivních typů onkologických onemocnění a těžkých případů v pokročilých stadiích, zejména pozdě diagnostikovaných, lze dosáhnout podpůrnou a paliativní léčbou alespoň zkvalitnění a prodloužení života nemocného.

Zdokonalování diagnostických metod
Přístupů k terapii onkologických onemocnění je celá řada, nejdůležitějším aspektem úspěšné léčby však je a nadále zůstává pravidelná prevence a včasná diagnostika. K diagnostice nejenom onkologických onemocnění se v nukleární medicíně používá metod jednofotonové a pozitronové emisní tomografie (SPECT, PET). Pokud je to potřeba, tyto metody se kombinují s počítačovou tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí (MRI). Pomocí CT/MRI získáme obraz podobný RTG, jedná se tedy o strukturní informaci, naopak pomocí radiofarmak zobrazovaných pomocí PET/SPECT technik získáme funkční obraz metabolismu jednotlivých tkání, včetně patologických změn. Obě informace lze spojit do tzv. fúzních zobrazení. Tyto diagnostické metody jsou neustále zdokonalovány jak na straně přístrojové techniky a software, tak používaných radiofarmak, které se pokud možno selektivně hromadí v zájmové tkáni, díky čemuž ji lze zobrazit. Zpracováním dat dostane lékař velmi kvalitní soubor jednotlivých řezů nebo rekonstruovaný 3D obraz situace uvnitř těla pacienta. Díky tomu můžeme včas objevit nádorová ložiska, která nejsou jinými metodami zjistitelná. Kromě prvotního zjištění patologie lze tyto metody použít při vedení chirurgického zákroku (chirurg přesně vidí rozsah a lokalizaci nádorové tkáně) i při následném monitorování úspěšnosti terapie. Zjistíme tak případnou recidivu nádorové tkáně, i rozsah metastáz.

Výzkum a využití nanomateriálů
Pro léčbu onkologických onemocnění máme k dispozici řadu léčebných postupů a metod, např. od chirurgického odstranění nádoru (ne vždy je to ale možné), přes celotělově podávaná cytostatika, ozáření s následnou transplantací kostní dřeně od dárce, protonovou terapii fokusovanou přímo na nádor, radionuklidovou terapii, či moderní léčbu protilátkami nebo genovou terapii. Ačkoliv je variabilita léčebných metod značná, jejich úspěšnost je podmíněna včasnou diagnostikou.

Pod onkologickým onemocněním si řada lidí představí jeden typ nemoci, avšak v bližším náhledu zjistíme, že jak spouštěče, tak i podstata a samotný průběh onemocnění jsou značně variabilní a dosud nejsou zcela známé (např. i samotný tumor není v průběhu onemocnění geneticky homogenní). Rovněž individualita a predispozice každého pacienta mají vliv na průběh nemoci, tzn. dva pacienti se stejným typem nádoru tak mohou na stejnou léčbu reagovat jinak, a ne každé onemocnění reaguje na podanou léčbu příznivě. Musíme brát v úvahu také to, že i nádorové buňky „chtějí žít“ a často se terapii brání, např. aktivním vypuzováním cytostatik, nebo dokonce vysíláním varovných signálů okolním rakovinným buňkám. Všechna tato fakta komplikují léčbu a predikují komplexní a skutečně personalizovaný přístup k pacientovi.

Na Katedře jaderné chemie FJFI ČVUT se kromě jiných oblastí zabýváme výzkumem využití nanomateriálů jako perspektivních nosičů radionuklidů pro nukleární medicínu. S přenosem poznatků výzkumu a vývoje do praxe pak aktivně spolupracujeme s Inovacentrem ČVUT. Náš výzkum je aktuálně zaměřen na přípravu biologicky kompatibilních nanočástic označených diagnostickými nuklidy, jako je 99mTc, i na radionuklidy dezintegrující krátce žijící kaskádou rychlých rozpadů při současné emisi několika alfa-částic, především 223Ra. Nanočástice v našem případě plní funkci nosiče radionuklidů a zajišťují, aby se radioaktivní nuklidy nešířily necíleně po organismu. Díky tomu je energie uvolněná při kaskádě rozpadů terapeutického radionuklidu deponována ve velmi malém objemu tkáně a dochází tak k ozáření jen velmi blízkého okolí místa aplikace (řádově desítky mikrometrů v případě 223Ra). Snažíme se tímto způsobem zabít alespoň část rakovinných buněk. Ačkoliv by se to mohlo zdát jako nepříliš účinné, naším cílem není zabít všechny rakovinné buňky. Naopak, chceme ozářením alespoň části rakovinných buněk vyvolat jejich imunogenní buněčnou smrt, tzn. smrt a rozpad buněk na elementy – antigeny, které aktivují imunitní systém organismu.

Rovněž v tomto případě lze s výhodou použít kombinaci více terapeutických metod a tím vytvoření synergického efektu (např. ozáření v kombinaci s terapeutickou vakcínou dendritických buněk pro aktivaci imunitního systému či cytostatika). Ačkoliv jsou námi vyvíjené nanočástice zamýšleny pro lokální aplikaci přímo do detekovaného nádorového ložiska, další rozšíření tohoto systému, např. pro terapii metastáz, je možné doplněním nanočástic o cílící skupiny, které by zaručily jejich přednostní akumulaci rakovinnými buňkami.

Výhled do budoucna
Budoucnost léčebných postupů bude vězet ve včasné diagnostice a zahájení vysoce cílené, multioborové a personalizované terapie. Léčba připravená na míru umožní zasáhnout s adekvátní intenzitou a způsobem tam, kde je to potřeba, ideálně bez nežádoucích vedlejších účinků. Dostupnost takovéto péče pro všechny onkologické pacienty bude důležitým faktorem v další prognóze onemocnění. Nové systémy na bázi virových vektorů, nukleových kyselin, protilátek či peptidů, dendritických buněk, moderní radionuklidové terapie aj. jsou již dnes v pokročilých fázích klinického zkoušení. Pokud jejich testování dopadne dobře, lze v dohledné době očekávat jejich klinické nasazení. Podpora zavádění nových výsledků výzkumu a vývoje do klinické praxe by však měla mít vyšší prioritu než dosud a měla by se dít ve veřejném zájmu. Zavádění nových registrovaných léčiv či léčebných postupů je v současné době značně nákladné a zdlouhavé. V některých případech, např. u radiofarmak, bude potřeba upravit legislativu (Zákon o léčivech č. 37/2007 Sb.) tak, aby umožnila přípravu a podání neregistrovaných, ovšem kvalitních a bezpečných přípravků, jak je to v mnoha státech EU již běžné. Další důležitou podmínkou je, aby tato péče byla plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Doufejme, že i v této oblasti nastane brzy posun. Cesta k úspěšné terapii onkologických onemocnění sice není jednoduchá, ale můžeme odvážně tvrdit, že je jen otázkou času. Mějme však na paměti, že čas je pro těžce nemocné onkologické pacienty tou nejcennější veličinou.


RNDr. JÁN KOZEMPEL, Ph.D.

jan.kozempel@fjfi.cvut.cz

foto: Siemens AG a archiv pracoviště

3D PET/CT fúzovaná rekonstrukce oblasti hrudníku [ © Siemens AG ]

3D PET/CT fúzovaná rekonstrukce oblasti hrudníku (© Siemens AG)


Velmi zjednodušené schéma stimulace T a následně B lymfocytů dendritickými buňkami organismu aktivovanými imunogenní smrtí nádorových buněk v důsledku ozáření

Velmi zjednodušené schéma stimulace T a následně B lymfocytů dendritickými buňkami organismu aktivovanými imunogenní smrtí nádorových buněk v důsledku ozáření